antiSpholco - stránky Kosteleckého Spolča :: Textárna

Vtipy I

Bača v horách pase ovce. Najednou se spustí obrovská bouřka. Bača utíká do salaše, blesk hrom - a padne jedna z jeho ovcí. Bača vzhlédne k nebi: "no toto?"
Jde dál, najednou zase blesk a hrom a těsně vedle bači spadne obrvoský strom. Bača zase vzhlédne k nebi: "no toto?"
Když přichází k salaši, vidí, jak jeho tchýně právě vychází z domu. Najednou blesk, hrom a tchýně bezvládně spadne na zem.
Bača vzhlédne k nebi: "no proto!"

Když chceš pobavit pána Boha, vyprávěj mu o svých plánech.


Potkali se Roubíček s Karpelesem.
- Tak co, Roubíček, jak se jim daří?
- Ale, ani se, Karpeles, neptají.
- Ale copak? Zdraví? Obchody? Žena?
- Ale ne. Syn se chce stát křesťanem, chce opustit víru svých otců a dát se pokřtít. No řeknou mi - co mám dělat?
- To je komické, že s tím jdou zrovna za mnou. Já mám doma to samý. Ale vědí co? Zeptáme se rabína, je moudrý, zbožný, studovaný, snad nám poradí.
A tak šli za rabínem.
- Poslyš, rabbi, máme problém. Naši synové se chtějí stát křesťany, chtějí opustit víru svých otců a dát se pokřtít. Poraď nám. Co máme dělat?
- To je komické, že s tím jdete zrovna za mnou. Já mám doma totéž. Ale víte co? Já budu v noci rozjímat, pomodlím se, poradím se s Hospodinem, třeba nám řekne, co dělat.
Tak dobrá, s tím se rozešli. Druhý den přišli opět Karpeles a Roubíček za rabínem.
- Tak co, rabbi, modlil ses, rozjímal?
- Inu modlil, rozjímal.
- A mluvil jsi s Hospodinem?
- I mluvil, mluvil.
- A co?
- No, říkám mu: Ó Hospodine, Bože Izraele, Bože Abraháma, Izáka a Jakuba, máme potíže. Naši synové se chtějí stát křesťany, chtějí opustit víru svých otců a dát se pokřtít. Poraď nám. Co máme dělat?
- A co Hospodin?
- No že s tím chodíme zrovna za ním...

Na faru přišla rázná dáma a hned: "Pane faráři, musíte nás rozvést!"
"Cože?" nechápal kněz.
"No rozvést, my už to spolu nevydržíme!" vysvětlovala rázná dáma.
"Aha," chytal půdu pod nohama kněz, "ale to přece nejde, manželství je nerozlučitelné, však jste si to slíbili, dokud vás smrt nerozdělí."
"Jaképak slíbili neslíbili, když jste nás sezdal, musíte nás i rozvést. A vůbec, my si to klidně zaplatíme!" trvala na svém dáma.
"Hm..." zamyslel se kněz, "no, přijďte zítra, ono to nejde tak nahonem, na svatbu jste se přece také připravovali, pěkně se oblečte, nějak to zkusíme."
Dáma spokojeně odešla domů a druhého dne připlula na faru v róbě a v doprovodu okravatovaného manžela. Kněz je přivítal, vzal kropáč, rozmáchl se... a bim dámu po hlavě! A bim pána! A znova dámu, a znova pána...
"Co to děláte?!" vzpamatovala se po chvíli ze šoku dáma.
"No vždyť jsem říkal - dokud vás smrt nerozdělí..."

"Tak jaká byla zkouška?"<br /> "Velice nábožná."<br /> "Jak to, nábožná?"<br /> "No, profesor v černém, já v černém, profesor položil otázku, já se pokřižoval, za chvili jsem odpověděl a on se pokřižoval."

Jak to chodí ve Spojených státech...
Na mostě stojí na zábradlí sebevrah a odhodlává se ke skoku. Přiběhne k němu jakýsi člověk a snaží se mu to rozmluvit.
- Počkej, neskákej!
- Proč ne? Už nemám pro co žít.
- Jak to? Je přece tolik věcí, které dávají životu smysl.
- Například?
- No, třeba... Jsi věřící, nebo ateista?
- Věřící.
- Já taky! A jsi křesťan, žid, muslim, nebo něco jiného?
- Křesťan.
- Já taky! A jsi katolík, nebo protestant?
- Protestant.
- Já taky! A jsi presbyterián, nebo baptista?
- Baptista.
- Já taky! A jsi z Původní baptistické církve, nebo z Reformované baptistické církve?
- Z Reformované.
- Já taky! A jsi z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista, nebo z Reformované baptistické církve našeho Spasitele Ježíše Krista?
- Z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista.
- Já taky! A jsi z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista založené roku 1875, nebo z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista založené roku 1884?
- Z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista založené roku 1875.
- Hm. Já jsem z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista založené roku 1884... Tak skoč, ty mizernej heretiku!

Pepíček se soustavně špatně učil, samé čtyřky, ba i pětky. Otec mu vyhrožoval: "Pepíčku, když se budeš špatně učit, dám tě do křesťanské školy. Tam už si s tebou poradí." Protože se Pepíček nepolepšil, otec ho po půlroce přehlásil do křesťanské školy. A tu zázrak, Pepíček začal najednou nosit dvojky i jedničky. Nakonec se ho otec zeptal, čím to je. "Víš, tati," odvětil Pepíček, "když jsem poprvé přišel do křesťanské školy, na dvoře jsem uviděl jednoho ukřižovaného. Na školní chodbě visel druhý ukřižovaný. Vejdu do třídy, a na zdi další ukřižovaný. V té křesťanské škole to není žádná sranda, tam se s nikým dlouho nebaví."

Umře jistý dobrý člověk a jde do nebe. Tam na něj čeká svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě svatý Petr udělá:
"Pssss!"
"Proč?" ptá se nová duše.
"Na druhé straně jsou jehovisti a myslí si, ze jsou tu jediní."

Po důkladné prohlídce pravil gynekolog: "Tak, milá paní, až se dnes vrátí Váš manžel domů..." "Nejsem vdaná," přeruší ho pacientka. "No tak až se setkáte s Vaším snoubencem..." "Nejsem zasnoubena." "Tak tedy řekněte svému příteli, že..." "Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele..." Na to se lékař zamyslel, poodešel k oknu a dlouho se mlčky díval ven na oblohu. "Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?" neudržela pacientka svou zvědavost. "Protože naposledy, když se stalo něco podobného, tak vyšla hvězda na východě..."

Poslala maminka Pepíčka (koho jiného) na faru se vzkazem a poučila ho:
"Hlavně nezapomeň slušně pozdravit - Pochválen buď Ježíš Kristus!"
Po návratu se maminka Pepíčka ptala:
"Tak co, pozdravils, jak jsem Ti říkala?"
A Pepíček s bezelstným úsměvem odpověděl:
"Přišla mi otevřít hospodyně, tak jsem řekl - Zdrávas, Maria!"

Chlápek šel takhle lézt po skalách a zrovna v půlce jednoho náročného úseku mu prasklo lano. Zůstal viset za konečky prstů v naprosto bezvýchodné situaci. Před očima mu proběhl celý život a on v náhlém zoufalství obrátil oči k nebi a zvolal:
"Je tam nahoře někdo?"
A zeshora zahřměl mocný hlas:
"Ano, jsem tady!"
"Kdo jste?"
"Bůh jsem, kdo bych byl."
"Prosím, Bože, pomoz mi."
"Pomohu ti. Pusť se."
"Cože?"
"Věř mi, pusť se a já ti pomohu."
Chlápek chvilku koukal na nebe a pak zavolal:
"Je tam nahoře ještě někdo???"

Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání. Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání:
"Co kdybys udělala něco s tou válkou v Afgánistánu..."
"Hele", odvětí rybka, "já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mne moc. Zkus si přát něco jinýho."
"Taky bych si přál, aby farníci v mém sboru byli zbožní, trpěliví a milí."
Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: "Kde že je ta válka...?"

Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal.
Přichází do Egypta k faraónovi.
"Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?"
Faraón si mne bradu a říká: "To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout."
Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu.
Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu: "Nechceš mě přijmout za svého Boha ?"
I babylónský král říká: "Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty..."
Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše.
"Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?"
Mojžíš říká: "No, koneckonců proč ne. Ale co mi za to dáš?"
"Dám ti přikázání."
Mojžíš se zamyslí a říká:
"A co za něj budeš chtít?"
"Nic."
"Nic ? Tak to mi jich dej deset!"

Farář zpovídá mladou dívku: "A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?"
Dívka nesměle: "No, snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak jsem hezká."
Farář mávne rukou a říká: "Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!"

Lord si zavolá sluhu Jeana a říká mu: "Jean, chtěl bych vykonat nějaký dobrý skutek, ale nic mne nenapadá. Co byste mi poradil ?"
Jean je velmi překvapen, chvíli přemýšlí a pak povídá: "No, víte, pane, teď je zima, všude sníh, zvířátka mají hlad, co kdybyste nasypal trochu zrní hladovým ptáčkům na okenní římsu vaší ložnice?" Lord se zamyslí, rozzáří se mu oči a nadšeně povídá: "Jean, vždyť vy jste génius! To bych potom ty ptáky mohl střílet rovnou z postele!"

Muž se ptá Boha:
"Bože, proč jsi učinil ženu tak krásnou?"
"Abys ji miloval."
"A proč jsi ji učinil tak blbou ?"
"Aby milovala ona tebe."

Na papežském koncilu se sešli všichni kardinálové s papežem. Papež si vzal slovo a řekl: "Vážení kardinálové. Kontaktovala mě firma Coca-Cola a nabídla naší církvi veliký sponzorský dar." Kardinálové zajásají. "Má to ale jednu podmínku, musíme změnit slova "chléb náš vezdejší" na "Coca-Cola naše vezdejší." A tak se vás ptám: Kdy nám končí smlouva s pekárnami?"

Vrátí se Mojžíš z hory Sinaj ke svému lidu a říká: "Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Ta dobrá je, že z 60 přikázání jsem to nakonec ukecal na deset.
A ta špatná je, že šesté přikázání tam zůstalo."

Cestou na svatební obřad dojde k autonehodě a oba snoubenci na místě zahynou. Jdou spolu do nebe. Čekají na příjmu na Svatého Petra. Když přijde, hned se ho ptají, jestli je možné v nebi uzavřít manželství. Svatý Petr říká: "No, je to poprvé, co se na tohle někdo ptá. Musím to jít zjistit."
Pár sedí v přijímací místnosti už pár měsíců a oba už ztrácejí trpělivost, když se Svatý Petr znovu objeví s odpo-vědí:"Je to dobré, v nebi můžete být oddáni." Nato se mladík ptá: "Jen pro případ, že by nám to neklapalo... Bylo by možné se v nebi i rozvést?" "To si snad děláte legraci. Tři měsíce jsem tady hledal kněze. Dovedete si představit, jak dlouho bych hledal právníka?"

autor/zdroj: neznámý zadal: wrata :: 22.3.2004 17:06

---

K příspěvku neexistují žádné komentáře.

Kdo (nick):

Text komentáře: