antiSpholco - stránky Kosteleckého Spolča :: Textárna

new jokes!!!

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: „To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, najednou se přiženou mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. A najednou - všude okolo liják, ale nade mnou modrá obloha!“
Mohamedán na to: „To nic není, tobě šlo jen o zdraví, ale mně šlo přímo o život. Jedu na velbloudu pouští. Najednou se přižene písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. A najednou - všude okolo bouře, ale nade mnou modrá obloha!“
Židovský rabín na to: „Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a najednou uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale vtom si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. A najednou - všude okolo sobota, ale nade mnou úterý.“

Přečetli jsme si ve sborových časopisech:
* Rev. Merriwether hovořil krátce, k potěšení všech posluchačů.
* Z důvodu onemocnění faráře jsou pravidelná středeční uzdravovací shromáždění až do odvolání zrušena.
* Veškerou hudbu pro dnešní bohoslužby složil Georg Friedrich Händel k 300. výročí svého narození.
* Ve čtvrtek v pět hodin odpoledne se uskuteční setkání klubu "mladých maminek". Ženy, které mají zájem se stát "mladými maminkami", mohou navštívit pastora v jeho pracovně.
* Nedovolte starostem, aby vás úplně zničily. Sbor rád pomůže.
* Pamatujte v modlitbách na všechny, kdo jsou nemocní z našeho společenství.
* V šest hodin budeme mít ke společné večeři pečené fazole. Hudba bude následovat.
* Téma odpoledního kázání zní “Co je to peklo?” Přijďte dřív a poslechněte si zkoušku naší chválicí skupinky.

Kazatel se probírá ranní poštou, když z jedné obálky vytáhne papír, na kterém je napsáno jediné slovo: "HOVADO." Následující neděli ve shromáždění prohlásí: "Znal jsem mnoho lidí, kteří napsali dopis a zapomněli se podepsat. Ale tenhle týden jsem dostal dopis od někoho, kdo se podepsal a zapomněl napsat dopis."

Nový kněz má poprvé sloužit ve zpovědnici, a protože je poněkud nervózní, požádá staršího kolegu, aby šel s ním. Vyslechne si pár vyznání, načež ho starý kněz požádá, aby vyšel ven, že mu dá pár rad.
"Překřiž si ruce na prsou, a jednou rukou si přitom mni bradu." Nový kněz si to vyzkouší. "Zkus říkat věci jako --Rozumím, ano, pokračuj synu, chápu.--"
Mladík si znovu všechno vyzkouší, načež se starý kněz zeptá: "Tak co, nemyslíš si, že je to o trochu lepší než se plácat do kolen a vykřikovat --Tý vole! A co bylo pak?!--"

Za farářem přijde takový posmutnělý pán. „Umřel mi pes, pane faráři. Potřebuju, abyste ho pohřbil.“
„V žádné případě!“ farář na to. „Zvíře nemá duši. To nemůžu udělat.“
„Víte, on mi věrně sloužil dvacet let. Pochovejte ho, prosím.“
„Už jsem řekl, že to nejde!“
Pán přemlouvá dál: „Ale já vám dám 20.000 korun, když ho pohřbíte.“
„Proč jste neřekl hned, že váš pes byl katolík.“

Diskutují členové různých denominací o tom, kam by začal chodit Ježíš, kdyby se teď objevil mezi námi.
Katolík říká: "Myslím, že by chodil k nám, protože si tak vážíme jeho matky Marie."
Charismatik říká: "Já jsem přesvědčen, že by navštěvoval náš sbor, protože náš biblický důraz na Ducha svatého je nepřehlédnutelný.
Diskuzi poslouchá evangelikál (např. člen CB, baptista atp.) a říká: "Poslyšte, přemýšlím nad tím a nenacházím důvod, proč by měl vůbec někam přestupovat."

Do města se přistěhuje nový pastor a jednou takhle v sobotu se vydá navštívit své ovečky. Vše probíhá hladce, dokud nedorazí k jednomu domu. Bezpochyby je někdo doma, ale nikdo mu nepřichází otevřít, přestože několikrát klepe na dveře. Nakonec vytáhne navštívenku, na zadní stranu napíše "Zjevení 3:20", zastrčí ji za kliku a odejde.
Druhý den při počítání sbírky nalezne v misce svou navštívenku s dopsanou poznámkou "Genesis 3:10".
(Zjevení 3:20: Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Genesis 3:10: On řekl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, protože jsem byl nahý." )

Jistého bohatého podnikatele smete při rybářské výpravě vlna přes palubu a dostane se na pustý ostrov. Po dlouhých sedmi letech jej konečně objeví nějaká loď. Členové posádky ke svému úžasu zjistí, že si podnikatel během pobytu na ostrově holýma rukama postavil tři přepychové domy.
"K čemu slouží tahle budova?" ptá se jeden ze zachránců.
"To je dům, ve kterém bydlím."
"A ta druhá?"
"To je sbor, do kterého pravidelně chodím - každou středu a neděli."
"A co je tedy zač ten třetí dům?"
"No, víte, to je sbor, do kterého jsem chodil dřív."

Malý Levi jde poprvé se svým kamarádem Jimmym do kostela. Když pastor povstane k modlitbám, položí si hodinky na pultík.
Levi zašeptá: "Co to znamená?"
Jimmy odpoví: "Naneštěstí ... nic."

Přijde do školy nová katechetka, učitelka na výuku náboženství. A hned položí dětem otázku: - Je to červené a běhá to po stromech. Nikdo se nehlásí, jen malý Pepíček vzadu: - No, normálně bych řekl, že je to veverka, ale že jste to vy, tak to bude Ježíšek.

Přijde chlapeček do obchodu, kde prodávají křesťanské potřeby. Ptá se prodavačky: "Paní, mohla byste mi dát tamto letadýlko?" "Ale chlapče, to není letadýlko, to je kříž!" Chlapec chvíli přemýšlí a pak povídá: "No tak to já si tedy vezmu tamto s tím pilotem!"

Dva kluci jdou domů z nedělní školy a oba mají plnou hlavu přemýšlení o věcech, které se právě dozvěděli. Jeden nakonec povídá:
"Co myslíš, jak to je s tím ďáblem, o kterém dnes mluvil náš pastor?"
Druhý zamyšleně odpoví:
"Víš, jak to bylo s Ježíškem a Mikulášem... Určitě to zase bude tvůj táta."

Kde je Bůh?
Dva malí kluci z nedělní školy byli nejlepší kamarádi, ale oba byli nechvalně známí tím, že se neustále dostávali do problémů.
Jednou v neděli byl jeden z nich nemocný a zůstal ležet doma. Druhý nechtěl udělat kamarádovi ostudu, a tak dělal dvakrát víc lotrovin než obvykle.
Když po shromáždění běžel z kostela, pastor ho chytil a rozzlobeně se zeptal: "Kde je Bůh?!"
Vylekaný chlapec nevěděl, co by mu na to řekl.
Pastor pokračoval: "Chci, aby ses vrátil domů a přemýšlel o tom. Nevracej se, dokud mi nedokážeš říct, kde je Bůh."
Jakmile chlapec dorazil domů, zatelefonoval nemocnému kamarádovi: "To neuhodneš, co se stalo. Ztratili Boha a zase to chtějí hodit na nás!"

Děti v jídelně katolické školy čekají ve frontě na oběd.
V čele dlouhého stolu stojí mísa s velkou hromadou jablek. Řádová sestra umístila vedle mísy cedulku: "Vezmi si jenom jedno, Bůh se dívá."
Na druhém konci stolu stojí miska plná čokoládových bonbonů.
Jeden z chlapců napsal vlastní cedulku, kterou přistrčil k bonbonům: "Naber si kolik chceš, Bůh hlídá jabka."

"Drahý Pane, dneska jsem prozatím dělal všechno dobře. Nepomlouval jsem, nenechal jsem se naštvat, nebyl jsem chamtivý, nabručený, protivný, sobecký, dokonce ani poživačný.
Jsem ti za to všechno velmi vděčný, Bože. Ale za chvíli budu muset vstát z postele, a od té chvíle budu potřebovat pořádnou pomoc! Amen."

Babička sedí na pláži, kde si její vnouček ve slunečním klobouku a župánku hraje s kyblíčkem a lopatkou a plácá bábovičky. Najednou se objeví obrovská vlna, která se přehrne přes pláž a vnoučka smete do moře.
Babička padne na kolena a modlí se: „Ó, Bože, prosím, vrať mi mého vnoučka. Je to tak nevinné stvoření, tak sladký chlapec, tak báječné dítko.“
Jako zázrakem se přižene další velká vlna a zanechá po sobě vnoučka přesně na původním místě, v župánku a s lopatičkou a kyblíčkem. Babička, když ho uvidí, obrátí oči k nebesům, rozhodí rukama a říká naštvaně: „Měl ještě klobouček...“

Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějak stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte padesátikorunu a už se nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká: "Děkuji Ti Pane. A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."

Dívenka spěchá na poslední chvíli do nedělní školy. Nepřestává se modlit: "Pane, nenech mě přijít pozdě, Pane, nenech mě přijít pozdě."
Přibližně uprostřed parkoviště u sborové budovy zakopne, upadne a roztrhne si šaty.
Vstane, běží dál a modlí se: "Pane, nechci přijít pozdě, ale nestrkej do mě, prosím!"

Pacient jde na operaci, probere se z narkózy a vidí vedle sebe něco bílého, tak říká: "Pane doktore, povedla se ta operace?"
"Jaký doktor, já jsem svatý Petr!"

Přijde chlápek do nebe. Svatý Petr nakoukne do knih a povídá: „Víte, já tu na vás vůbec nic nemám. Ani špatnýho, ani dobrýho. Víte, my poslední dobou máme narváno, takže byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrej skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Zkuste si na něco vzpomenout, my v těch knihách nemáme všechno.“ „No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek. To jsem takhle jel po městě a najednou vidím, jak u jedný garáže banda motorkářů obtěžuje nějakou slečnu. Obtěžuje je slabý slovo. Oni ji přímo mučili a znásilňovali, a mně tak vzkypěla krev v žilách, že jsem okamžitě zastavil, vytáhl z kufru francouzák a šel přímo k nim. Byl tam jeden takovej velkej, určitě šéf, kolem krku řetěz, jizvy v obličeji, a já mu jednu ubalil, že lehnul, a povídám: 'Koukejte tu slečnu nechat na pokoji!'“ „To je zajímavé," říká Svatý Petr, „to bychom tu měli mít... Kdy se to asi tak stalo?“ „No, je to tak dvě minuty.“

Chudák papež umřel a jde do nebe.
Zaťuká na bránu, vykoukne Sv. Petr a povídá:
„Jméno?“
„Svatý Otec.“
Petr projede na terminálu databázi a říká: „Je mi líto, ale nikdo takový do nebe přijít nemá.“
„Tak zkuste Jan Pavel II.“
„Ne, ani ten tady není.“
„Tak zkuste, ech… jo, už vím, Wojtyla, Karel.“
„Ne, nikdo takový v počítači není, pane.“
Načež se papež rozčílí: „To snad není možné! Já si celý život odříkám, snažím se jít příkladem, stamiliony lidí dole na zemi mě uctívají, věří mi, a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat???“
A Svatý Petr ukázal prstem: „Podívejte se támhle nahoru a usmějte se, je tam skrytá kamera.“

Jeden ateista takhle rybařil na jednom skotském jezeře, když najednou jeho člun napadla lochneská příšera. Jedna rána ocasem a chlápek i s člunem vylétl deset metrů do vzduchu. Příšera otevřela tlamu, aby ho chytla. On v úděsu zařval: "Ach, Bože, pomoz mi!"
V tom se všechno zastavilo, chlápek visí jen tak ve vzduchu, a z nebe se ozve hromový hlas: "Myslel jsem, že ve mne nevěříš!"
"Ale no tak, Bože, nechme toho. Před dvěma minutama jsem nevěřil ani na lochneskou příšeru!"

Zavolá si Pilát Josefa z Arimatie: "Jak si to představuješ nabídnout pro Ježíše svůj hrob?!"
Josef mávne rukou a říká: "Ále, vždyť je to jen na tři dny."

Jedna věřící paní hodně pracovně létala. Protože ji zrovna dvakrát nebavilo jen tak sedět v letadle, vždycky si brala na čtení Bibli, která jí pomohla se uvolnit. Jednou vedle ní seděl chlápek, který po chvilce čtení přes rameno navázal hovor:
"Paní, vy opravdu všem těm věcem věříte?"
"No ovšem, vždyť je to přece bible!"
"Co třeba ten chlápek, co ho spolkla velryba?"
"Myslíte Jonáše? No ano, o tom se tam taky píše."
"Jak se mu podle vás povedlo přežít celou dobu přežít uvnitř velryby?"
"No, to samozřejmě nevím, ale až půjdu do nebe, tak se ho můžu zeptat."
"No a co když ten Jonáš nebude v nebi?"
"No, tak to se ho budete moci zeptat vy!"

Kněz a pastor stojí u silnice a drží ceduli s nápisem: "KONEC SE PŘIBLÍŽIL! OBRAŤTE SE, DOKUD NENÍ POZDĚ!" Dohodnou se, že ceduli ukážou každému projíždějícímu autu.
"Vlezte mi na záda, vy jedni náboženští fanatici!" zakřičí první řidič a prosviští kolem nich. Za zatáčkou náhle zakvílejí pneumatiky a ozve se hlasité šplouchnutí.
"Myslíš si," zeptá se jeden duchovní druhého, "že bychom měli raději vytáhnout ceduli: ,ZBOŘENÝ MOST´?“

Byl jednou jeden holič, který se rozhodl hovořit se zákazníky o své víře častěji než doposud. Jakmile se druhý den ráno rozbřesklo, vyskočil s postele a dal si závazek: "Dnes budu svědčit prvnímu muži, který projde mými dveřmi."
Zanedlouho přišel do holičství jakýsi muž a zvolal: "Chci oholit!" "Samozřejmě, jen se tady pěkně posaďte do křesla a za chviličku jsem u vás," zašvitořil holič. Odběhl do zadní místnosti a celý roztřesený se krátce pomodlil: "Bože, přišel mi první zákazník a já mu teď budu vydávat svědectví. Dej mi moudrost, abych zvolil správná slova, která bych mu měl říct. Amen."
Kvapně přiběhl zpátky, v jedné ruce břitvu, ve druhé Bibli a prohlásil: "Dobré ráno, pane. Mám pro vás otázku... Jste připraven zemřít?"

Tříletý hošík se dívá z okna, když najednou (poprvé v životě) uvidí blesk. "Babííí! Pán Bůh si mě zrovna vyfotil!"

autor/zdroj: odkaz > zadal: wrata :: 2.6.2004 20:10

---

maara :: 3.6.2004 22:16 (cache.sh.cvut.cz)

wrata :: 3.6.2004 22:36 (d432e.kolej.vslib.cz)

Kdo (nick):

Text komentáře: