Jezuitský humor
"Proč vy jezuiti vždycky na všechno odpovídáte protiotázkou?"
"A proč ne?"
Františkán, dominikán a jezuita se přeli, který řeholní řád je nejlepší. Ohnivé debaty nebraly konce, rozhodli se tedy řeholníci napsat Duchu svatému, aby jejich spor rozsoudil. Brzy dostali z nebe dopis následujícího znění: „Milí přátelé, zanechte svého sporu! Je zcela zbytečný. Vždyť všechny řeholní řády si jsou přece rovni. Váš Duch svatý SJ“
Chceme-li hledat pravzor Tovaryšstva Ježíšova, musíme se vydat do betlémského chléva. Najdeme tam právě narozeného Ježíška v jeslích. Otevře pravé oko a vidí vola, potom levé a spatří osla. Zamyslí se pak poznamená: „Tak tohle je teda to Tovaryšstvo Ježíšovo!“
Do betlémské jeskyně se vměstnali zástupci různých řádů. Benediktin pěl svaté rodině k chvále gregoriánský chorál. Dominikán pojednával o vznešeném smyslu vtělení. Františkán se vydal ven vyžebrat něco k jídlu. A jezuita přišel k Marii a řekl: „Milá paní, přenechte nám to malé. Však my už z něj něco uděláme!“
V pokoji sedí benediktin, dominikán, františkán a jezuita. Najednou zhasne světlo. Benediktin se bez rozpaků dál modlí breviář, protože ho umí nazpaměť. Dominikán referuje o podstatě světla a temnoty. Františkán chválí Boha, který člověku dává také shovívavě zahalující sestřičku tmu. A jezuita jde ven a vymění pojistky…
Přijde kapucín k nebeské bráně, skromně zaklepe a je nenápadně vpuštěn dovnitř. Po nějaké době si všimne vzrušené činnosti. Přinášejí se květiny, rozbaluje se rudý koberec, zapalují se všechny svíce. „Co se děje?“ ptá se udiveně. „Má sem přijít jeden jezuita,“ pošeptá mu sv. Petr. Kapucín je zmaten: „Tomu nerozumím. Je-li v nebi spravedlnost bez nadržování, proč se dělá takové pozdvižení kvůli nějakému jezuitovi, zatím co mého příchodu si skoro nikdo nevšiml.“ „To je tak,“ vysvětluje mu trpělivě sv. Petr. „Kapucíni sem přicházejí skoro každý týden, ale nemáš ponětí, jak už je to dlouho, co u nás můžeme zase přivítat nějakého jezuitu!“
Jeden františkán, dominikán a jezuita byli kuřáci. Rádi by si občas zapálili i při modlitbě, a tak se jednou vydali do Říma, aby si k tomu od papeže vyžádali dovolení. První šel za papežem františkán. Vrátil se celý zpocený. „Tak co?“ neskrývali svou zvědavost dominikán a jezuita. „Zakázal mi to,“ odpověděl celý skleslý františkán. „Papež se na mě obořil, jak můžu vůbec na něco takového pomyslet. Že prý bych modlitbu znesvěcoval neřestí.“ Jako druhý šel na audienci dominikán a dopadl podobně. Ale když se od papeže vracel jezuita, byl velmi spokojený. „Copak tobě to dovolil,“ divili se jeho společníci. „Ale jistě,“ usmíval se jezuita. „Jak je to možné?“ ptali se řeholníci. „To je jednoduché,“ odpověděl s klidem. „Vy jste se zeptali, jestli je důstojné při modlitbě kouřit, takže jste byli právem pokáráni. Já jsem se zeptal, jestli se můžu při kouření modlit. A papež mě pochválil, že se snažím poctivě žít biblickou výzvu: Modlete se neustále!“
Během jedné konference diskutovali řeholníci o poslušnosti. Jezuity se otázali: „Váš řád připisuje poslušnosti tak velkou hodnotu! Jak to děláte, že jí tak dbáte?“ „Úplně jednoduše,“ odvětil jezuita. „Představený se u nás nejprve zeptá svého podřízeného, jakou má představu o své budoucí činnosti. A pak mu to přikáže. Takže s poslušností nikdy žádné problémy nemáme.“ Po chvíli přemýšlení jeden účastník namítne: „Ale vyskytují se přeci také řeholníci, kteří sami nevědí, co chtějí. Co pak děláte s nimi?“ Jezuita na to: „No z těch děláme ty představené!“
Jsou tři věci, které neví ani čert. Zaprvé: kde berou žebravé řády peníze. Zadruhé: kolik je ženských řádů a kongregací. A zatřetí: co chystají jezuité…
Na cestu vlakem se společně vydali dva kapucíni a dva jezuité. Před odjezdem si kapucíni koupili dvě jízdenky. Najednou ale viděli, že si jezuité koupili jen jednu. To kapucíny velmi udivilo a rozhodli se, že z jezuitů nespustí ani na chvíli oči. Když se pak ve vlaku blížil průvodčí, schovali se jezuité na toaletu. Když průvodčí zaklepal, pootevřely se dveře a vysunula se ruka s jízdenkou… Kapucíni se rozhodli od jezuitů naučit tak vyspělému způsobu šetření cestovních nákladů a umínili si, že příště to udělají také tak. Před zpáteční cestou si proto koupili jen jednu jízdenku. K jejich velkému překvapení si však jezuité nekoupili ani jeden. Když se přiblížil průvodčí, vydali se kapucíni na toaletu. Jezuité hned nato přišli k toaletě, zaklepali a kapucíni vystrčili lístek. Jezuité ho vzali a pelášili na jinou toaletu…
Do nebe jde dominikán, františkán a jezuita. Dominikán zaklepe na nebeskou bránu: „Buch, buch, buch.“ Sv. Petr otevře a omlouvá se: „Promiň bratře, trochu počkej, za chvíli k nám přijde Svatý otec. Měj chvilku strpení!“ Přichází františkán. Dominikán mu vyloží svůj příběh, ale on přesto zkusí zaklepat: „Buch, buch.“ Sv. Petr otevře a říká: „Promiň bratře, teď chvilku počkej, každou chvíli by k nám měl přijít Svatý otec.“ K nebeské bráně dorazí jezuita. Řeholníci mu vysvětlují, co se stalo. Jezuita se trochu zamyslí, sbalí františkána a dominikána do kufru a klepe na dveře: „Buch, buch, buch, buch!“ Sv. Petr už trochu nervózní otvírá a chce se zase omluvit, ale jezuita ho předběhne: „Zavazadla sv. otce!“
O Karlu Rahnerovi
Pro obrazovou publikaci o Ignáci z Loyoly sestavil slavný německý teolog Karl Rahner jako textový doprovod fiktivní projev sv. Ignáce k dnešním jezuitům. Rahnerovy texty však byly obvykle jen těžko srozumitelné. Když se pak jednou tehdejší generální představený jezuitů P. Arrupe potkal s Rahnerem, vyptával se na úspěch jeho knihy. Rahner mu nadšeně líčil, že se dobře prodává a je už přeložena do několika jazyků. „Ano, není divu,“ odpověděl Arrupe. „V té knize jsou opravdu nádherné obrázky!“
Archeologický průzkum
Jednoho dne jezuita Mariano Ballester představoval otci generálovi Arrupemu svého příbuzného. Vysvětloval mu, že přijel do Říma, aby dokončil studium archeologie. „Tak vy jste archeolog?,“ zeptal se ho šibalsky Arrupe. Host přikývl. „Tak to musíte chodit často k nám do kurie!“ Pak nenápadně ukázal na několik přítomných otců vysokého věku a dodal: „Tady najdete bohatý materiál pro své archeologické studium.“
autor/zdroj:
odkaz > zadal:
wrata
:: 14.6.2008 22:03
K příspěvku neexistují žádné komentáře.