antiSpholco - stránky Kosteleckého Spolča :: Textárna

Dáma a bonbóny

"Promiňte prosím," řekl pan Veneranda a zastavil na ulici dámu, "koupila jste si deset deka bonbónů?"
"Ne," řekla dáma udiveně, "nekoupila jsem si žádné bonbóny. Proč?"
"To já nevím, proč jste si bonbóny nekoupila," odpověděl pan Veneranda, "to musíte vědět líp vy sama. Třeba nemáte bonbóny ráda. Máte je ráda, nebo ne?"
"Mám je ráda," řekla zmatená dáma.
"Nuže, když máte bonbóny ráda, proč jste si žádné nekoupila?" pídil se pan Veneranda.
"Ale proč bych si měla kupovat zrovna bonbóny?" zajíkala se dáma a lepší odpověď jí nenapadla.
"No právě proto, že je máte ráda," objasnil jí problém pan Veneranda, "to jste přece řekla vy sama, ne já, že máte ráda bonbóny. A když je tedy ráda jíte, mohla byste si také nějaké koupit. Já u sebe bohužel žádné nemám a nemohu vám proto žádné nabídnout."
"Ale já od vás přece žádné bonbóny nechtěla," breptala zmateně dáma.
"A kdo vám tedy měl nabídnout bonbón?" vyzvídal pan Veneranda. "Říkáte, že já to nebyl. Však jste ode mne žádné nechtěla, a tak vám žádné nedám."
"Vždyť vy ale …," koktala dáma stále zamotaněji.
"Vždyť vy ale, vždyť vy ale …," začal po ní pokřikovat pan Veneranda a ztrácel trpělivost, "já jsem prostě řekl, že bonbóny nemám. Jste nějaká divná osoba, paní. Já bonbóny nemám - jak dlouho vám to ale mám ještě opakovat?"
A pan Veneranda se vzdálil, vzrušeně krčil rameny a cosi huhňal.

autor/zdroj: Carlo Manzoni zadal: wrata :: 22.3.2004 15:46

---

K příspěvku neexistují žádné komentáře.

Kdo (nick):

Text komentáře: