Další várka nehodnotnosti
Tak jsem se dozvěděl, že to tu i občas procházíte a čtete. Takže doplňuji další várku:
Jedna střední ekonomická škola v Litomyšli se potýkala s velmi unikátním problémem.
Mnoho dívek začalo používat novou rtěnku a chodilo si malovat ústa na WC.
To bylo v pořádku, ale po nanesení rtěnky přitiskávaly dívky ústa na zrcadla, nechávajíce tak na něm desítky otisků rtů.
Nakonec se ředitelka školy, paní Ing. J.N., odhodlala s tím něco udělat.
Svolala postupně všechny dívky na školní záchodky ve 2. patře a setkala se tam s nimi i s panem školníkem a uklízečkou. Vysvětlila jim, že jejich rtěnkové otisky způsobují při uklízení velké trápení, neboť pak se musí každý večer zrcadlo náročně čistit.
Aby názorně demonstrovala, jak náročné je ono čištění, požádala pana školníka, aby s asistencí paní uklízečky jedno zrcadlo umyli tak, jak to dělají každý večer. Školník vzal houbu na dlouhé násadě, namočil ji v záchodové míse a setřel s ní zrcadlo.
Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtu.
Někteří učitelé učí, ale jen někdo je učitel...
Když Bůh stvořil Adama a Evu, zbyly mu ješte dvě věci, které jim chtěl dát. Bůh řekl:
"Mám pro vás jestě dva dárky, pro každého z vás jeden. Ten první je moci čurat vestoje."
Adam ho přerusil: "Já to chci, já to chci! To bude báječné a můj život bude mnohem jednodušší a veselejší!"
Pak se podíval na Evu a Eva přikývla a řekla: "No proč ne, pro mne to není tak důležité."
Tak dostal Adam od Boha tento dárek. Adam výskal radostí, poskakoval a čural tu zde, tu onde, běžel na pláž, čural i tam a obdivoval se obrazcům, které se mu podařilo vytvořit v písku.
Bůh s Evou pozorovali Adamovo nadšení a Eva se zeptala Boha: "A ten druhý dárek, který jsi nám chtěl dát?"
"To je mozek, Evo. To je mozek."
Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane, ale podle nové směrnice EU budete muset dokázat, že máte psa, než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky."
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
"Promiňte?"
"Udělejte, co říkám!"
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!"
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl: "Uf, vypadá to jako hovno..."
"Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."
Ptá se vnuk dědy: "Dědo, neviděl´s ty pilulky, co sem měl na lince? Bylo na nich napsáno LSD."
"Ser na pilulky, vole, viděl si v kuchyni toho draka?!"
autor/zdroj:
povětšinou z neviditelnýho psa zadal:
wrata
:: 3.6.2007 22:06
K příspěvku neexistují žádné komentáře.